Evropský Zelený pás je územím s pohnutou minulostí. Pásmo, táhnoucí se Evropou v severojižním směru v délce více než 12 500 km a protínající 24 států, odkazuje na bývalou železnou oponu. I zde však platí, že všechno zlé je pro něco dobré. Tvrdé omezení přístupu trvající čtyři desetiletí dalo mnohde příležitost přírodnímu vývoji, rezultujícímu mimo jiné v přítomnost 40 národních parků, jimiž se dnes Zelený pás pyšní.

Středoevropský zelený pás je páteří panevropské ekologické sítě a důležitou součástí evropské zelené infrastruktury. Vzhledem k příslušnosti k intenzivně využívané kulturní krajině však čelí také množství rizik, transformovatelných do příležitostí a výzev. Těmi jsou potřeba ochrany přírodního dědictví, snahy o ekologickou obnovu a zlepšování konektivity přírodních stanovišť či nezbytnost podpory biodiverzity.

Na zmíněné výzvy reaguje probíhající projekt ReCo (Restore to Connect, Interreg CE), na jehož řešení v rámci mezinárodního konsorcia spolupracuje také tým z Odboru ekologie krajiny VÚK, v. v. i. pod vedením Hany Skokanové. Ta je podepsaná pod nejčerstvějším projektovým výstupem – nadnárodním strategickým dokumentem shrnujícím doporučení pro ochranu a management přírodních hodnot Zeleného pásu, probíhajícími ruku v ruce s oceňováním hodnot kulturních a historických, směřujíce k trvalé udržitelnosti. Nosnými pilíři dokumentu jsou příklady dobré praxe, které nabízí inspiraci z různých typů prostředí – od moře přes nížiny po oblasti hor, od národních parků po běžnou kulturní krajinu, od participace profesionálních aktérů po dobrovolnicky podmíněné akce. Každá popisovaná aktivita s sebou nese doprovodné informace o možnostech replikace a hodnotách, jimiž přesahuje oblast své fyzické realizace.

Bližší údaje o projektu ReCo, včetně možnosti stáhnout nejen zmiňovaný strategický dokument, ale i všechny ostatní realizované projektové výstupy, lze nalézt na webu https://www.interreg-central.eu/projects/reco/?tab=news.

Obr. 1: Mapka Evropského Zeleného pásu

Obr. 2: Polopřirozený kanálek pro odchov perlorodky říční z oblasti Smrčin v západních Čechách.

Obr. 3: Ukázka vhodného habitatu pro kočku divokou v oblasti Thayatalu.

Obr. 4: Přírodní rezervace Škocjanski zatok, kde se chrání brakická laguna jako vhodný habitat pro slanomilnou vegetaci a naturové druhy ptáků.

Obr. 5: Zubři evropští v odchovné stanici v polské obci Jabłonowo. V okolní krajině se dnes díky aktivitě ochránců přírody volně pohybuje přes 400 jedinců tohoto největšího suchozemského savce našeho kontinentu, v celém Polsku pak přes 2 600 zubrů. Zubr je jedním z vlajkových druhů projektu ReCo.