Jak se krajina České republiky proměnila za posledních dvě stě let a jaký vliv to má na rozmanitost a prostorové uspořádání různých typů krajinného pokryvu, tedy její heterogenitu, v různých částech ČR? Tyto otázky jsou zodpovězeny v článku Landscape heterogeneity shows contrasting spatial patterns but similar temporal changes since the 1840s, který byl publikován v časopise Applied Geography (https://doi.org/10.1016/j.apgeog.2024.103431)

Článek je založen na využití jedinečných dat databáze TopoLandUse CZ, která byla zpracována na Odboru ekologie krajiny VÚKOZ a která se skládá z polygonových vrstev zobrazujících využití krajiny ČR v pěti časových obdobích: v polovině 19. století, na konci 19. století, v polovině 20. století, na konci 20. století a na začátku 21. století. 

Samotný článek zkoumá, jak se heterogenita krajiny změnila nejen mezi těmito obdobími, ale v různých nadmořských výškách od nížin přes střední polohy po hory. Studium, jak se heterogenita mění v průběhu času, je důležité pro porozumění dynamiku ekosystémů a pro vytvoření efektivních strategií, které mohou pomoci při ochraně biodiverzity a adaptaci krajiny na změny klimatu. Studie, které by se zabývaly změnami heterogenity na národním měřítku a v takovém časovém rozsahu, v současnosti neexistují, čímž je vydaný článek jedinečný.

Samotné výsledky studie poukazují na rozdílnost krajinné heterogenity v různých nadmořských výškách – především kontrast mezi nížinnými a středními polohami na straně jedné a horskými polohami na straně druhé. Časové změny pak poukazují na pozvolný nárůst krajinné heterogenity od konce 19. století v nížinných a středních polohách, který byl způsoben zvýšeným antropogenním tlakem v podobě rozšiřování zastavěných a zemědělských ploch. Oproti tomu v horských polohách díky rozšiřování lesa heterogenita klesala.