Padající listí a podzimní slunce posledních dní nás vedly k zamyšlení, jaká byla uplynulá vegetační sezona v českých pralesích? Dali jsme proto dohromady data z výzkumných ploch Odboru ekologie lesa. Většina námi monitorovaných lokalit se nachází ve vyšších nadmořských výškách, proto se zde neprojevilo ani extrémně teplé jaro ani pozdní jarní mrazy, které způsobily škody sadařům v nižších polohách. Celkově lze ale říci, že z pohledu stromů byl letošní rok celkem dobrý a poměrně vlhký a teplý začátek vegetační sezony (červen a červenec) vedl k poměrně velkým přírůstům. Začněme náš přehled popořadě podle abecedy, tedy Boubínem (1020 m n. m.).

Stromy začaly růst na Boubíně od první poloviny května do poloviny srpna, resp. poloviny září. Smrky ukončily růst dříve než buky. Celkový přírůst byl 16,4 mm u smrku a 20,9 mm u buku (hodnoty odpovídají obvodu stromu). Průměrná teplota vzduchu od května do září byla na Boubíně 13,7 °C s nejvyššími naměřenou teplotou 27,2 °C (21. 6.). Nejnižší teplota (-12,8 °C) byla naměřena 9. ledna. Celkem 74 mrazových a 12 ledových dní. V podstatě po celou vegetační sezonu měly stromy na Boubíně dostatek vody pro růst (viz půdní potenciál). Během povodní (10.-16. 9.) jsme zaznamenali 136,6 mm srážek (stanička se nachází v malém gapu, proto mohou být data zkreslena). Stromy fungují trošku jako houby, a tak se vysoké srážky projevily jejich nasycením (zejména smrků) vodou, což na grafu vypadá jako růst. Z předchozích let ale víme, že v září zde již stromy nerostou.

V Jeseníkách na Eustašce (1245 m n. m.) začaly smrky růst ve druhé polovině května a růst ukončily ve druhé polovině srpna, s průměrným přírůstem v obvodu kmene 18 mm. Průměrná teplota vzduchu v období květen-září byla na Eustašce 12,5 °C. Nejvyšší teplotu jsme naměřili 14. srpna (28,5 °C), nejnižší pak 8. ledna (-14.4 °C). Zároveň jsme zde naměřili nejvíce mrazových dní napříč našimi lokalitami (84). Podobně jako na Boubíně, i zde byly stromy dostatečně zásobeny vodou v průběhu celé vegetační sezony. V průběhu povodní jsme naměřili 325 mm srážek (podobně jako na Boubíně, i zde měříme v lese a tak měření nemusí být 100 %).

Na Salajce (770 m n. m.) jsme umístili měřící stanici v letošním roce a z důvodu absence mezer v porostu zde neměříme srážky. Co se ale růstu týče, tak buky zde začaly růst podobně jako na Boubíně v polovině května a skončily v polovině srpna. Jejich průměrný přírůst v obvodu byl 10,5 mm. Průměrná teplota vegetační sezony (květen-září) byla 15,7 °C, s nejvyšší denní teplotou 27,8 °C naměřenou 10. června. Z důvodu „pozdního“ umístění stanice nemáme naměřeny zimní teploty. Nicméně období pozdních mrazů zde přineslo nejnižší průměrné denní teploty -2.8 °C a celkem 8 dní s teplotami pod bodem mrazu. Ukončení růstu buku na Salajce lze spojit s výraznými přísušky (viz obsah vody v půdě a půdní potenciál), kdy od začátku srpna došlo k výraznému poklesu půdní vlhkosti.

Poslední naší monitorovanou lokalitou v tomto přehledu je Žofínský prales (780 m n. m.), kde měříme buky a smrky a kde máme dvě měřící stanice. Jedna je umístěna v lese a druhá ve velkém gapu částečně způsobeného orkánem Kyrill v roce 2008. Růst obou dřevin jsme zaznamenali od poloviny května do druhé poloviny srpna. Přírůst buku byl ca 15 mm a přírůst smrku 11,8 mm. Co se průměrné teploty vegetační sezony týče, tak byla 14.8 (stanička v lese), resp. 14.3 (stanička v gapu). Nejvyšší teplota v gapu byla 29,7 °C (14. 8. – téměř tropický den), v lese byla maximální teplota o něco nižší (28 °C, 11. 6.). Nejnižší teplotu máme naměřenou ze staničky umístěné v gapu (-17,0°C, 9. ledna), stanička v lese byla umístěna v dubnu letošního roku, a tak nemáme srovnání. Celkem jsme ale na Žofíně zaznamenali 76 mrazivých dní. Konec růst stromů nastal podobně jako na Salajce v době srpnových přísušků, kdy značně klesl půdní potenciál i obsah vody v půdě. Během povodní jsme naměřili téměř 350 mm srážek.

Jelikož většina našich staniček měří od dubna a léto již skončilo, tak se nabízí srovnání počtu letních dní v jednotlivých pralesích. Nejvíce letních dní jsme zaznamenali na Žofíně, kde můžeme ukázat i rozdíl mezi lesem a otevřenou plochou (obě staničky od sebe dělí méně než 100 m) a liší se pouze tím, že jedna je na plně otevřené ploše a druhá pod plně zapojeným lesem. Zatímco v lese jsme zaznamenali 20, tak na otevřené ploše jsme zaznamenali 46 letních dní. Les (a tím spíše prales) má tedy v letních měsících výrazně příjemnější teplotní podmínky. Na ostatních lokalitách byl počet letních dní mezi 14 (Eustaška) – 16 (Boubín a Salajka) dny.