Pěstování

Pěstování výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy k energetickému využití na zemědělské půdě

zpracoval Jan Weger a kol., VÚKOZ, v.v.i.

(poslední aktualizace II/2023)

V posledních desetiletích se v Evropě a v také v některých oblastech Severní Ameriky začíná na stále větší a větší rozloze zemědělské půdy využívat nový systém hospodaření, který je v češtině nejčastěji označován jako výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin (RRD) případně energetické plantáže. Na rozdíl od lesnických lignikultur topolů (někdy se též uvádí silvikultur), které jsou zakládány na lesní půdě a jednorázově sklízeny po 15-30 letech růstu, výmladkové plantáže na zemědělské půdě jsou sklízeny ve velmi krátkém obmýtí (tzv. minirotaci – obvykle 2-5 let), kterou je možné opakovat několikrát po sobě bez nutnosti nové výsadby. Jejich produktem je (dřevní) biomasa využívaná hlavně jako palivo (vytápění, sdružená výroba tepla a elektřiny), ale perspektivně i jako průmyslová a chemická surovina(výroba pevných a kapalných biopaliv, biochemických a konstrukčních materiálů).

	Matečnice RRD reprodukční porost	Výmladková plantáž RRD produkční porost	Lesnická lignikultura nebo silvikultura
Obvyklé obmýtí	1 rok	3-6 let	15-20 let
Opakování sklizně	ano: 10 až 15x	ano: 4 až 7x ve stejném porostu	není možné
Zakládání na půdě	zemědělské (orná i TTP)	zemědělské (orná i TTP)	v ČR pouze na lesní
Sortiment dřevin pro výsadbu	topoly a vrby resp. jejich klony a odrůdy specifikované pokyny MZe, MŽP a předpisy ÚPOV		topoly dle seznamu uznaných klonů OLH MZe
Hustota výsadby	10000 – 20000 ks/ha	8000 – 20000 ks/ha	270 – 630 ks/ha
Cílový produkt	řízky pro zakládání výmladkových plantáží	>štěpka pro energetické a průmyslové využití	sortimenty pro dřevařské využití
Výnos za celou existenci porostu	100 až 500 tis. řízků/ha/rok	5-19 t/ha/rok (sušiny*)	500-600 m3/ha/20-25 let (5-11 t/ha/rok sušiny*)

* obsah vody 0%

Hlavními důvody pro zavádění tohoto systému v hospodářsky vyspělých zemích jsou:

• využití zejm. méně kvalitní zemědělské půdy pro nepotravinářskou produkci
• rozvoj zemědělských oblastí (lepší využití pracovní síly a mechanizace, posílení místní ekonomiky – peníze za energii zůstávají v regionu, investice do nových technologií)
• snížení produkce skleníkových plynů a dalších škodlivin náhradou zejm. pevných fosilních paliv
• strategické snížení závislosti na dovozu fosilních paliv z rizikových oblastí a zlepšení obchodní bilance státu

Jak z hlediska pěstitele tak z hlediska uživatele výsledného produktu – dřevní biomasy – se jedná se novou problematiku, která si vyžaduje seriózní přípravu a plánování, pokud chceme, aby tento produkční systém fungoval a přinášel zisk. Zejména pro zemědělce – potenciální producenty biomasy – byla pracovníky VÚKOZ Průhonice vypracována tato krátká informace, která shrnuje praktické zkušenosti z ČR a nabízí některé adekvátní informace ze zahraničí o zakládání, pěstování, sklízení a rušení výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin. Další infomace je možno čerpat z našich osvětových a odborných publikací nebo z poradenského centra ISOZE.

Ve výzkumu i v praxi bylo ověřeno, že výmladkové plantáže RRD mohou působit pozitivně na okolní krajinu a životní prostředí člověka (např. na regeneraci orné půdní, zvyšování biodiverzity krajiny, stabilizaci hydrologického režimu). Podrobněji se těmto „neprodukčním funkcím“ a dalším aspektům pěstování výmladkových plantáží věnujeme v našich výzkumných projektech a osvětových publikacích. O významu těchto přínosů svědčí i fakt, že finanční podpora na zakládání porostů RRD byla poskytována v rámci programů MZe „na podporu mimoprodučních funkcí zemědělství“.

Sortiment dřevin pro plantáže a matečnice v ČR

Pro výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin (RRD) se v podmínkách mírného klimatického pásma používají téměř výhradně vybrané klony příp. odrůdy vrb a topolů. Další druhy dřevin testované u nás nebo v podobných přírodních podmínkách (např. olše, akát, pajasan, líska aj.) se zatím do praxe neprosadily, případně existují bariéry pro jejich využití Pro značně proměnlivé půdně klimatické podmínky České republiky není možno přednostně doporučit jen klony/odrůdy topolů nebo jen vrb, jak je tomu v některých zemích či regionech Evropy. Například v severní Evropě se pěstují téměř výhradně vrby a topoly v Evropě jižní. Výběr klonu či odrůdy také ovlivňují další faktory jako např. požadovaný cílový produkt, pěstební a sklizňová mechanizace, dostupnost a vlastnická práva odrůd.

Z uvedeného je zřejmé, že současné době připadají pro zakládání porostů v úvahu v jen vybrané klony a odrůdy topolů i vrb. Klonem se rozumí geneticky uniformní potomstvo vegetativně množené z jednoho jedince taxonu (odrůdy, křížence, výběru z přír. populace atd.). Aktualizovaný seznam s klony a odrůdami používanými pro zakládání výmladkových plantáží RRD naleznete zde. Je každoročně zpřesňován např. metodickými pokyny MŽP a MZe a doplňován podle výsledků výzkumu, provozní praxe a v důsledku nových zákonů.

Dalším zdrojem klonů topolů a vrb může být v budoucnu zahraničí. Například v Rakousku se pěstují na plantážích tzv. japonské topoly pod označením Jap-102 až 105. Ve Švédsku bylo registrováno (pro celou EU) více než 7 klonů vrb jako zemědělské odrůdy pod označením např. Tora, Rapp, Tordis aj. Jejich legální komerční použití je od vstupu do EU u nás již možné. Zatím neexistuje srovnání jejich růstu a produkce s domácími klony. Je možné předpokládat, že ne všechny odrůdy vyšlechtěné v odlišných podmínkách budou mít tak dobré výsledky i u nás.

Kromě těchto dvou tradičních dřevin existují také pokusy a sbírky dalších druhů dřevin (např. jilmu, pajasanu, lísky) potenciálně vhodných pro produkci biomasy, ať již jako produkční nebo jako doplňkové plodiny. Jejich použití pro plantáže zatím není ověřeno. Je nutno zmínit, že existují také trvalky a byliny, které je možné pěstovat pro produkci biomasy. Výzkumem těchto plodin se zabývá zejména VÚRV, v.v.i. Praha a jejich stanice v Chomutově (www.vurv.cz).

Výběr stanoviště a dřevin pro plantáže a matečnice RRD

Plantáže RRD v ČR zatím nevznikají a asi ani ve větší míře vznikat nebudou na nejúrodnějších půdách. K dispozici budou spíše stanoviště klimaticky, půdně a ekonomicky méně vhodná pro dosažení dobré produkce jak konvenčních plodin tak i biomasy. Proto je zcela nutné přizpůsobit výběr dřevin pro plantáže daným stanovištním půdně-klimatickým podmínkám. Lokální stanovištní podmínky je proto nutné dopředu co nejpřesněji popsat (např. udělat půdní rozbory, shromáždit klimatická data a zkušenosti s pěstováním jiných plodin) a o volbě sortimentu RRD se poradit odborníky např. z VÚKOZ, v.v.i. Průhonice nebo VÚLHM VS Kunovice. Následující odstavce shrnují některé novější i obecně známé informace důležité pro volbu stanoviště a dřevin pro plantáž.

Řada druhů a klonů topolů a vrb preferuje vodou dobře zásobená stanoviště a některé snesou i dočasné zaplavení po dobu až 50-60 dní. Velmi dobře rostou na říčních náplavách nebo i na površích bez vegetace např. náspech, stavebních úpravách, navážkách, lesních pasekách dobře zásobených vodou. Pro vybrané klony vrb (Salix alba, S. x rubens) platí, že snesou ještě více vody než topoly, takže dobře prospívají na silně podmáčených stanovištích. S výběrem klonů pro takováto stanoviště by neměl být problém. Musíme však zvážit, zda bude na takové lokalitě možné použití mechanizace pro obhospodařování plantáže z důvodů únosnosti terénu.

Podle dosavadních zkušeností většina vrb i topolů dává relativně malé výnosy na půdách zrašelinělých, vysýchavých a extrémně chudých. Na zrašelinělých půdách by se měli nejlépe uplatnit topoly balzámové (sekce Tacahamaca) z oblasti tunder a také domácí topol osika (P. tremula). Také pro sušší stanoviště je možné nalézt vhodné klony topolů a vrb. Například domácí topol černý (P. nigra) a topol simonův (P. simonii) a jejich hybridy, kteří osidlují v rámci svého původním areálu i stepní suché oblasti, rostou lépe než ostatní klony topolů na vysýchavých stanovištích jako jsou např. antropogenní půdy výsypek v severovýchodních Čechách. Ověřování klonů RRD pro tato stanoviště probíhá a proto je možné předpokládat postupné rozšíření sortimentu i pro tato stanoviště.

Topoly i vrby jsou převážně světlomilné druhy, stabilní zastínění jim nevyhovuje. Horní hranice produkčních plantáží topolů a vrb se zatím u nás odhaduje okolo 600 m n.m.

Zakládání porostů RRD (výmladkových plantáží a matečnic)

Předsadební příprava

---

S přípravou pozemku je nutno začít obvykle rok dopředu před výsadbou, tak aby byly podmínky pro výsadbu a růst dřevin v prvních 2-3 měsících optimální. V našich podmínkách se jedná zejména o maximální omezení růstu plevelů s této době a optimalizaci fyzikálních vlastností půdy pro zakořenění dřevin (řízků, prýtů, případně sazenic). Na zaplevelených lokalitách je nutné začít intenzivní odplevelování už 1,5 – 2 roky před výsadbou v závislosti na převažujících druzích plevelů a zvolené technologii odplevelování. Plevele (ale i nepřipravené luční porosty) omezují růst vysazených dřevin dvojím způsobem: jednak kořenovou konkurencí (připravují je o vodu a živiny) a nadzemní konkurencí vegetačních orgánů (omezují až zamezují přístupu světla k rašícím prýtům).

Obecně je preferováno a ověřeno opakované mechanické odplevelování v kombinaci s pěstováním přípravné plodiny (např. řepka, konopí, ječmen) na vybrané lokalitě rok před založením plantáže. Tento způsob současně přispívá ke zlepšení půdních podmínek. V zaplevelených lučních porostech je nutno porost opakovaně kosit nebo spásat, tak aby plevelné rostliny byly omezeny.

Použití chemických prostředků pro velkoplošné odplevelování půd není doporučováno z důvodů ochrany přírody a tvorby reziduí v půdě, které mohou omezit růst RRD i v několik let po aplikaci. V odůvodněných případech (velmi silné zaplevelení, nemožnost použití mechanizovaného odplevelování) je možno použít ověřené biodegradující preparáty (např. Roundup) po konzultaci s odborníky. Při aplikaci přesně podle doporučených postupů, je možné snížit účinné koncentrace na minimum. Například v našich pokusech jsme díky správnému načasování aplikace úspěšně omezovali plevel i s koncentracemi okolo 1% Rondupu + 0,3 % tekutého dusičnatého hnojiva (doporučené dávky jsou 2x –3x vyšší). Aplikace Rondupu může být provedena jednak v přípravném roce nebo také těsně před výsadbou. Tento efektivní způsob omezování plevelů v zaplevelených loukách však může způsobit posunutí termínu výsadby na méně vhodné období, neboť je nutno vyčkat 7 i 14 dní na ověření účinnosti zásahu.

Podzimní orbu a přípravu půdy na dobře odpleveleném je nejlépe provést tak, aby nebylo na jaře nutné již pozemek orat, ale jen kultivátorovat případně vyrovnat. Tento postup je důležitý zejména v oblastech s častým výskytem jarních přísušků. Jarní orbou totiž dojde k porušení přirozené kapilarity půdy, což v případě výskytu přísušku může způsobit silné proschnutí horní 15-20 cm půdy do které se řízky sázejí. Hloubka orby závisí na místních půdních podmínkách a stavu pozemku. Na těžkých jílovitých půdách je vhodné rok do předu provést hlubokou orbu (doporučuje se až do 70-80 cm) aby se zlepšilo provzdušnění půd na více let dopředu.

V některých případech je nutné provézt i jarní orbu (špatně odplevelené pozemky, utužená půda). Provádíme ji co nejdříve, aby se včas obnovila půdní kapilarita. Na dobře připravených pozemcích stačí provézt je kultivaci a urovnání pozemku. V lučních porostech je nejefektivnější provézt stržení pásu travního porostu oddrňovacím lesním pluhem (tzv. Krombergrem), který dříve vlastnil každý lesní závod. Při oddrňování je nutno dbát na to, aby byl odebrán opravdu je tenký povrchový drn. Hluboká brázda není vhodná, protože půda v nižších horizontech obsahuje méně živin a rašící prýty mají oproti travám výškovou ztrátu a hrozí jejich uzavření pod vitálními plevely.

Příprava sadebního materiálu

---

U doporučených klonů topolů a vrb se nejčastěji sázejí řízky nařezané z jednoletých prýtů (prutů, výhonů). Ty se odebírají ve speciálních každoročně seřezávaných porostech – matečnicích – nejlépe v únoru až březnu. Pokud si sazbu připravujete sami je před řezáním řízků nutno pruty skladovat v chladné místnosti pokud možno s vysokou vlhkostí např. v bramborárně, chladicím boxu, sněžné jámě. Nejkvalitnější řízky z hlediska čistoty řezu je možno připravit na pásové pile. Na cirkulárce může docházet ke třepení a zapékání řezné plochy. Střihání zahradnickými nůžkami je namáhavější a pomalejší. Dochází při něm k slabšímu poškození pletiva od střižného břitu. Optimální délka řízku je 18-22 cm a průměr od 0,5 do 2,5 cm. Delší (ale dražší) řízky jsou vhodné pro oblasti s výskytem přísušků (mají více zásobní vody, živin) nebo do zaplevelých lokalit /nechají se více vyčnívat).

Také řízky je nutné skladovat do výsadby ve vhodných skladovacích prostorách – podobně jako pruty z matečnice. Při krátkodobém uskladnění (1-2 měsíce) je optimální teplota 2-4 oC. Pokud tedy chceme skladovat sadbu (řízky) dlouhodobě (5-7 měsíců) musíme ji uchovávat v mírném mrazu v rozmezí těsně pod 0o až minus 4 oC při a při vysoké vlhkosti, aby nedocházelo k vysušovaní mrazem.

Pokud je ve skladovací místnosti vysoká vzdušná vlhkost je možné řízky a pruty skladovat volně. V sušších skladovacích prostorách je vhodné materiál zabalit do igelitu nebo dát do igelitových pytlů, aby nedocházelo k jejich nadměrnému vysýchání. Je nutné kontrolovat, aby se řízky v igelitu nadměrně nezapařovaly a následně neplesnivěly. Pokud zjistíme počínající plíseň je nutné materiál alespoň z pytlů na určitou dobu vyndat a nechat vyvětrat. Při silném výskytu plísně je účinnější aplikovat fungicid (např. roztok modré skalice). Skladování v průvanu je nevhodné. Řízky mnoha klonů RRD v takových podmínkách rychle vyschnou a výrazně se tak snižuje jejich schopnost rašení a zakořeňování.

Těsně před výsadbou je vhodné řízky namočit na 1 den do vody, zejména pokud nebyly skladovány v optimálních podmínkách. Toto opatření je zcela nutné pro výsadby prováděné v obdobích nebo oblastech výskytu jarních přísušků. Pozitivní účinky růstových stimulátorů a mykorhizy na zakořeňování řízků u nás zatím nebyly v polních podmínkách ověřeny.

Na extrémně nepříznivých stanovištích je výsadbu možné provézt ze zakořeněných řízků. Například v Itálii pěstují jednoleté sazenice topolů z řízků v hustých výsadbách a druhým rokem sází na plantáže „zakořeněné řízky“ – sazenice se silně ořezaným kořenovým systémem (na asi 2 cm pahýly) a s uříznutou nadzemní částí na 5-10 cm kolík, vrcholový pupen je po výsadbě v úrovni půdy. Ujímavost těchto sazenic je téměř 100%, ale cena za založení je výrazně vyšší. Tento způsob se proto hodí více pro lignikultury než pro výmladkové plantáže.

Výsadba

---

Jarní termín výsadby

Určení optimálního termínu jarní výsadby RRD závisí na místních půdních podmínkách a průběhu počasí v předjaří (měsících II-III). Obvykle jsou řízky topolů a vrb sázeny od poloviny března do konce dubna, jakmile půdní vlhkost dovolí přístup sazečů nebo sázecích strojů na plochu. V zahraničí se uvádí, že výsadbu je možné provézt, když teplota půdy dosáhne +5 C, kdy dochází k tvorbě kořenů.

V oblasti trpící jarními přísušky je řízky nejlépe vysazovat co nejdříve (březen), nebo jak bylo uvedeno dříve, naopak později po skončení přísušku. V tomto případě je podmínkou kvalitní uskladnění sadby při minimální teplotě okolo 0 C.

Vhodné období pro jarní výsadby RRD obvykle končí koncem dubna nebo začátkem května, ale z praktických zkušeností jsou známé úspěšné výsadby i v pozdějších termínech. Vůbec nejpozdější zaznamenaný termín úspěšné výsadby v ČR byl 1. srpna, po němž ovšem následovalo deštivé období a pole bylo dobře odpleveleno. U takto pozdních výsadeb je problémem, aby sadba byla ještě kvalitní (bez plísní, nevyschlá).

Podzimní termín

Zatím méně častý a i méně ověřený je podzimní termín výsadby. V provozních podmínkách existuje několik úspěšných příkladů výsadby menších porostů (matečnic). Nejčastěji se sází v říjnu až listopadu. Některé klony (např. S. viminalis, P-Jap105*050) mají v pokusných podmínkách srovnatelnou ujímavost jako při jarním termínu.

Vertikální výsadba řízků

V případě manuální výsadby se řízky ručně zapichují rovně nebo mírně šikmo do připravené půdy. Tam, kde je půda slehlá a ruční zapichování nelze provádět kvůli poškozování řízku, je možno si vyrobit jednoduchý ruční sazeč z železné kulatiny o průměru okolo 1 cm. Tím se nejdřív udělá do půdy díra a do ní se potom zasune řízek. Musí být skoro celé v zemi – řízek může vyčnívat maximálně 3 cm na povrch. Na těžkých jílovitých půdách, je v případě nebezpečí utužení povrchu suchem lepší nechat řízky vyčnívat 3-5 cm nad povrchem, tak aby vrcholový pupen by měl být na úrovni povrchu. Po zapíchnutí nebo zasunutí je potřeba půdu kolem řízku zhutnit například sešlápnutím z boku, tak aby přilnula k řízku, ale nebyl poškozen řízek. Velmi vhodné je si řádek před výsadbou označit napnutým provázkem, tak aby výsadba byla provedena rovně – velmi to usnadňuje mechanizovanou údržbu a ruční odplevelování.

V případě mechanizované výsadby je postup závislý na typu sazeče (např. klasický lesnický dvojřádkový sazeč za traktor). Postup je shodný jako u výsadby lesních sazenic. Vždy je ovšem nutno dodržet zásadu, aby řízky netrčely více než 5 cm z půdy a půda byla kolem nich dobře utužena. Ve srovnání s manuální výsadbou je mechanizovaná mnohem rychlejší – okolo 0,5-0,7 ha/den.

V zahraničí se stále více používají speciální sazeče pro výsadbu RRD. Ve Švédsku se nejvíce používá sazeč na celé prýty (Steplanter nebo novější Woodpecker), které se zasouvají vertikálně do sazeče (obsluha stojí na zadní plošině podobně jako u starých secích strojů). Stroj zapichuje a krátí prýty v přesně zadaných délkách a intervalech.

Řízky připravené na poli k výsadbě je nutné chránit před vyschnutím například založením do vlhké půdy nebo do jámy a zakrytím folií nebo pevnou textilií. Řízky od dodavatelů ve větším množství budou dodávány ve speciálních obalech například ve voskovaných papírových krabicích s perforací, které je možno zasílat i poštou. Zatím bylo vyzkoušeno, že takto dopravované řízky si udrží dobrou vlhkost 7-10 dní. Před výsadbou je tyto bedny nutné skladovat na chladném místě a řízky lehce pokropit. Na poli je také zakrýt proti vysychání.

Horizontální výsadba řízků a prutů

Zatím méně obvyklý způsob výsadby je horizontální kladení celých jednoletých prýtů (o délce 2 – 4 m) do rýhy 5-10 cm hluboké, která je sázecím strojem vyorána a následně po mechanizovaném položení prýtu zasypána. V ověřovacích pokusech je tento způsob úspěšně ověřován pro nízké náklady na výsadbu rozsáhlejších porostů. Výhodou obou ekonomicky velmi efektivních metod je také, že dlouhé prýty jsou méně náchylné na vysychání oproti řízkům.

Mladé prýty vyrážejí jak ze vnějších, tak ze spících pupenů přibližně 5-10 dnů po výsadbě. Prvních 7-10 dní mohou rašící prýty růst z vody obsažené v řízku nebo prýtu. První orientační hodnocení ujímavosti je možné provézt asi měsíc po výsadbě. Je třeba dosáhnout alespoň 70 % ujímavosti výsadby, protože veškeré vylepšování výsadby (dosazování) v dalším roce je velmi nákladné a musí se dělat sazenicemi. I tak je často neúspěšné.

Zavlažování připadá v úvahu jen v případě výskytu silného jarního přísušku následujícího těsně po výsadbě. Pokud je dostupná závlahová voda a závlahové zařízení je výsadbu vhodné zalít ekvivalentem 5 až 10 mm dešťových srážek po každých 7-10 dnech sucha. Zálivku je vhodné provádět ráno nebo večer z důvodů menšího odparu a fyziologického stavu rostlin.

Schéma a tvar výsadby

---

V současnosti jsou pro výsadbu výmladkových plantáží požívána dvě schémata výsadby:

• do jednořádků ve sponech (0,5-0,3m) x (1,5 – 3 m – mezi jednořádky)
• do dvouřádků ve sponech (0,75m) x (0,75m ) a (1,5 – 3 m mezi dvojřádky)

Pro reprodukční porosty – matečnice – je používán téměř výhradně jednořádkový spon: (0,5-0,25m) x (1,5 – 2 m – mezi jednořádky.

Přesné určení sponu závisí na dostupné mechanizaci, která bude používána k výsadbě a zejména k odplevelování. Dvojřádky, které se začaly používat kvůli mechanizaci sklízení, zmenšují u dobře odplevelené plochy udržovanou plochu na minimum a tím šetří náklady na údržbu. Na zaplevelených lokalitách jsou ale mnohem náročnější na ruční nebo polo-mechanizované odplevelování uvnitř dvojřádku – pro takové lokality jsou mnohem vhodnější jednořádky. Jednořádky jsou také vhodnější pro odběr řízků, když jedinci narostou do větších rozměrů a proto se používají pro matečnice nebo pro také pro plantáže stromovitých klonů topolů.

Z hlediska zvyšování ekologické stability a druhové pestrosti výmladkových plantáží je také doporučováno sázet do jedné plantáže více klonů a druhů RRD, ať již v klonových směsích (více klonů v jedné ploše – například po řádcích) nebo klonových blocích (plochy klonů vytvářejí celou plantáž). Se správnou volbou těchto směsí by se pěstitelé měli poradit s odborníky nebo je žádat od autorů projektu založení porostu.

Opláštění plantáže – izolační a rozčleňovací pásy

---

Jednou z podmínek zakládání výmladkových plantáží u nás je vysazení izolačních pásů okolo vysazovaného porostu a v případě rozlehlých plantáží rozčleňovacích pásů uvnitř zakládaného porostu RRD Jejich funkcí je jednak přirozeným způsobem začlenit porosty do okolní krajiny a současně působit jako retardační bariéra proti případnému šíření reprodukčních orgánů nepůvodních druhů nebo jiných nevhodných prvků do okolí. Může se jednat například spory rzi (Melampsora larici populi), která se ve vlhkých letech objevuje na topolech i vrbách a způsobuje u některých klonů předčasný opad listů. Spory rzi působí na lidi jako alergeny. Silně náchylné klony RRD k této rzi nebyly doporučeny do seznamu klonů pro plantáže, ale k jejímu občasnému výskytu dochází i na doporučených klonech. Další funkcí izolačních pásů je pasivní ochrana proti okusu zvěří, kdy jsou do nich vysazovány „okusové“ druhy a klony dřevin – z vrb např. S. triandra, S. x smithiana. Izolační pásy jsou zásadně zakládány z druhů vyskytujících se přirozeně na území ČR (např. topoly černé, vrba košíkářská a lýkovcová a jiné). Šíře pásů závisí na celkové rozloze plantáže a skladbě klonů. Minimálně by však měla být v rozměru jednoho dvojřádku a mezery pro průjezd či otočení mechanizace (např. 0,7m + 3m).

Údržba a pěstování v dalších letech po výsadbě

Ochrana proti plevelům

---

Omezování plevelů před výsadbou a jeden i dva roky po výsadbě je klíčovou operací pro úspěšné založení matečnic i plantáží. Kořenová konkurence plevelů vede ke značnému zpomalení růstu, takže první výrazný výškový přírůst se objeví až ve 2-3 roce a první solidní sklizeň biomasy je posunuta do 4-6 roku. Navíc je nutno provádět intenzivní odplevelování nadzemních částí plevelů často i v 2. a 3. roce po výsadbě, což prodražuje údržbu a na velkých rozlohách je fyzicky nezvládnutelné. Nadzemní konkurence plevelů může v kombinaci s jinými nepříznivými vlivy (sucho, pomalé odplevelování) dokonce způsobit zvýšení ztrát v mladých výsadbách již v prvním roce do takové míry, že je lepší výsadbu zrušit. Děje se tak obvykle tím, že se už 2-4 týdny po výsadbě vitální porost plevelů uzavře nad rašícími prýty (10-15 cm vysokými) a ty postupně zahnijí. V této době je již velmi obtížné řádky odplevelit i ručně protože prýty jsou špatně rozeznatelné od plevelů. Na špatně udržovaných plochách, kde rostou řízkovance v hustém nárostu plevelů, jsou jejich růst i tím i produkce biomasy nebo řízků neekonomické.

Plevel je potřeba omezovat co nejdříve po výsadbě. Pokud sázíme ručně (1 ha může trvat skupině sazečů 1 týden) začínají se řádky ručně odplevelovat hned po dosázení od začátku plochy. V této době je totiž možné odplevelování provádět ještě poměrně efektivně motykou, případně ručně bez poškozování rašících prýtů. Stejně tak prostor uvnitř dvojřádku (u dvojřádkového schématu výsadby) lze poměrně dobře udržovat ručními motorovými plečkami nebo rotavátory (např. Vari/Honda, šířka záběru 35-45 cm). Meziřádky se poměrně snadno odplevelují mechanizovaně – oráním, kosením, plečkováním, rotavátorováním – obvyklou zemědělskou mechanizací. Obvykle se odplevelování na málo zaplevelených plochách provádí 1-3x do roka. Prýty z dobře rašících řízků obvykle přerostou plevele až v letních měsících, kdy dosáhnou výšky 50-80 cm.

Chemická ochrana proti plevelům bývá používána jen výjimečně např. Rondup před vysázením řízků na silně zaplevelené lokalitě. Ve vegetaci je aplikace složitá, protože topoly a vrby jsou na něj citlivější než běžné plevely. Jeho postřik v kulturách RRD musí být prováděn velmi opatrně: s kryty nebo smýkáním knotu zásobovaného Roundupem. Když má být aplikace účinná je drahá a při nesprávné aplikaci může dojít k zamoření vodních toků (Roundup se na vodní hladině nerozkládá).

Velmi dobré opatření využitelné u matečnic a menších plantáží je mulčování sesekanou rostlinnou hmotou, které vytváří příznivé vlhkostní podmínky ve vrchní vrstvě půdy a dává k dispozici RRD množství pohotových živin. Aby se dosáhlo potlačení plevele, je nutné použít rostlinnou hmotu z dalších ploch, sesekaná hmota z vlastní plochy nestačí a u trvalých plevelů dochází k zahuštění drnu. To na silně zaplevelených lokalitách způsobuje zpomalení růstu RRD a oddaluje první výnosovou sklizeň biomasy až o 2 roky (to znamená, že místo po 3-4 letech nám naroste dobrý výnos až po 5-6 letech). Ze všech jmenovaných způsobů omezování plevelů je sekání a vyžínání možno hodnotit jako ekologicky nejvhodnější, neboť nejméně narušuje vznikající mikroklima pro organismy (zejména půdní) a dochází k největší akumulaci organické hmoty a živin v půdě. Omezované plevely zároveň působí jako ochrana půdy proti možné erozi.

Hnojení

---

Hnojení průmyslovými hnojivy se doporučuje jen v odůvodněných případech na chudých stanovištích – většina orných půd je pro dřeviny dostatečně zásobená živinami. V odborné literatury i praktických zkušeností je doloženo, že zejména topoly na chudých stanovištích reagují na hnojení dusíkem zlepšením růstu a produkce. Při aplikaci hnojiva v nivních lokalitách a na prameništích je nutné dbát na přesné dávkování, a aby hnojiva nemohla být splavena a způsobit tak znečištění zdrojů vody. Rozvážné použití organického hnojení je možné doporučit. V zahraničí se výzkumně ověřuje možnost použití čistírenských kalů pro hnojení energetických plodin. V případě špatného růstu klonů doporučujeme se spojit s odbornými pracovišti (VÚKOZ Průhonice).

Evidence o výsadbě

---

Hned po výsadbě je vhodné zakreslit rozmístění klonů do plánku včetně orientace v terénu (příjezdovou mapku) tak, aby bylo možné plochu kontrolovat. Každá plantáž je v současnosti významným zdrojem informací, protože je u nás jem málo zkušeností s tímto druhem hospodaření.

Sklizeň biomasy

Plantáže RRD se sklízejí v tzv. velmi krátkém obmýtí, které se v našich podmínkách pohybuje mezi 3-6 roky. Pokud bude tedy celková doba existence plantáže 15 -25 let, znamená to, že bude sklizena 4-5 krát. Podle zkušenosti ze zahraničí se nedoporučuje sklízet v kratších obmýtích, neboť tím sníží celkový výnos za dobu existence plantáže. Při častějším sklízení dojde k poklesu produkce dříve (do 10 let). 3-4 letý cyklus u nás je minimum, které by z těchto hledisek nemělo být snižováno. Spíše je možné uvažovat na některých lokalitách o variantě prodloužení cyklu. Např. mrazové kotliny, zamokřené půdy, vyšší polohy aj.

Pro pěstitele je také zajímavá relativní volnost při rozhodování o roku sklizně, kterou uvádějí z Holandska. Pokud není situace na trhu (poptávka) jeden rok výhodná, může počkat se sklizní do roků dalších. U topolových plantáží se také může rozhodnout o změně produkovaného sortimentu a ze štěpky přejít na jednokmennou lignikulturu (obmýtí až 30 let) pro produkci vlákniny, která je použitelná v papírenském průmyslu nebo sortimenty pro nábytkářský průmysl.

Nejvhodnějším obdobím pro sklizeň RRD ne štěpku jsou zimní měsíce (prosinec – březen), kdy je obsah vody v pletivech nejnižší a je možno využít volných pracovních sil a strojů. Vhodné je také sklízet, když je půda zamrzlá a mechanizace nemá problémy s pohybem.

• Pořezání a snopkování. Jednoduché přídavné zařízení na traktor nebo specializovaný sklízecí stroj podřezává v dané výšce prýty RRD a spojuje je do snopků, které se buď ponechají na plantáži a nebo se odvážejí hned na místo konečného zpracování. Po vyschnutí na vzduchu (1-2 měsíce -1/2 roku) jsou snopky štěpkovány. Štěpka je dostatečně suchá (20-30%), energeticky velmi vydatná a je vhodná i pro spalování v topeništích s nižším až středním výkonem. Tento způsob je náročnější na manipulaci, ale stroje jsou jednodušší (univerzální).
• Pořezání a štěpkování. Tento způsob využívá většinou samojízdné, ale i tažené sklízecí stroje schopné okamžité výroby dřevní štěpky přímo na poli. Ta má vyšší vlhkost, ale je snadněji manipulovatelná a dopravovatelná. Pro spalování této štěpky jsou vhodná velká topeniště nad 1MW.

V zahraničí jsou k dispozici výkonné speciální sklízecí stroje. Při sklizni RRD se s úspěchem uplatňuje kooperace několika pěstitelů v oblasti, kteří mohou vytvořit sdružení za účelem efektivního využívání sklízecích strojů. Nebo jiný subjekt poskytuje komerčně tyto služby při sklizni pěstitelům. Speciální sklízecí stroje se vyplatí pro velké energetické celky, kde se velké pořizovací náklady rozloží na větší počet provozních hodin stroje. Domácí sklízecí mechanizace zatím není komerčně k dispozici nebo není ověřena (prototyp, projekty).

Rušení plantáže a návrat stanoviště původnímu využití

Přibližně ve věku 15-25 let, když začne výnos produkční plantáže klesat pod úroveň ekonomické rentability, je vhodné přikročit ke zrušení plantáže. Stav půdy po 15-20 letém pěstování RRD plantážovým způsobem závisí na několika faktorech z nichž hlavní jsou úrodnost půdy, způsob a objem hnojení plantáže. Navracení stanoviště původnímu použití (orané pole, louka, pastvina) je důležitou otázkou z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a podléhá kontrole MŽP (referátů životního prostředí na OÚ a MÚ. Proto je této otázce nutno věnovat pozornost.

Technologie rušení plantáží jsou v současnosti dobře propracovány v zahraničí (Rakousko). Po poslední sklizni jsou speciálními frézami odstraněny pařízky příp. část kořenového systému RRD Zbytek kořenů je pak vyorán hlubokou orbou nebo rotavátorem. Zbytky kořenů v půdě slouží jako drenáž a provzdušnění hlubších vrstev ornice. V případě, že je stav půdy po produkční plantáži dobrý nebo lepší (fyzikální vlastnosti, humus) než tomu bylo před jejím založením je možno plochu na jaře osít cílovou plodinou (obilí, traviny atd.). Pokud je živinová rovnováha půdy narušena, doporučujeme na základě výsledků půdních rozborů půdu dohnojit nebo ji biologicky meliorovat např. vojtěškou nebo jetelo-travní směsí.

Řešení této otázky i celého procesu biomasy by bylo možno řešit pomocí regionálních sdružení – podniků zajišťujících odborně a technologicky celý proces od dodávky sadby přes její vysazení, sklizeň, distribuci až po využití (prodej) biomasy tak jak je tomu např. ve Švédsku nebo některých rakouských spolkových zemích. Tyto společnosti by mohli být také pověřeny rušením plantáží a jejich převodem zpět na původní užití, protože budou disponovat speciální mechanizací a odbornými znalostmi.

Další informace o pěstování výmladkových plantáží

Pokud máte zájem o podrobnější a aktuální poznatky o pěstování výmladkových plantáží RRD můžete si sjednat schůzku v našem Informačním středisku (ISOZE) v Průhonicích nebo si objednat některou z metodických publikací(2003, 2005, 2006), která obsahují i informace o pěstebních postupech, rajonizaci klonů a typologii stanovišť, ekonomice produkce biomasy z plantáží RRD a i jiných zdrojů biomasy.