Náš ústav dlouhodobě spolupracuje s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích, Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Univerzitou Palackého v Olomouci a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky na botanickém výzkumu ve středoevropském prostoru. Významným výsledkem spolupráce v loňském roce je objevení třech nových endemických druhů rostlin.

V prvním případě jde o jeřáb skalní (Sorbus petraea), objevený ve střední části pohoří Malé Karpaty na západním Slovensku. Celou jeho populaci tvoří přibližně sto jedinců, kteří se vyskytují na skalních výchozech ve vrcholových částech pohoří. Vrcholové skály Malých Karpat tvoří izolované „ostrovy“ přirozeného bezlesí v jinak hustě zalesněném pohoří a hostí prastarou (tzv. reliktní) květenu s mnoha vzácnými rostlinami. Jeřáb skalní je typickým příkladem takového reliktního druhu. Kromě jeho výhradní vazby na skalní výchozy na to poukazuje i skutečnost, že je relativně málo příbuzný s ostatními jeřáby známými v současnosti ve Střední Evropě.

Další dva druhy jsou ostružiníky, tentokrát endemity České republiky. Ostružiník tmavorůžový (Rubus atroroseus) byl objeven náhodně během botanických expedic, poprvé v roce 2001. V průběhu následujících let se ukázalo, že roste na 70 lokalitách zhruba v prostoru mezi městy Ústí nad Labem, Rakovník a Mělník. Nápadný je relativně tmavým zbarvením korunních lístků, na což poukazuje jeho české i vědecké jméno.

Ostružiník nafialovělý (Rubus violaceifrons) byl autorům popisu známý již několik desítek let, avšak až podrobné srovnávací studium herbářových položek i živých rostlin při expedicích vyústilo v jeho popis. Byl zaznamenán na 42 lokalitách ve středních a východních Čechách, přibližně mezi městy Votice, Kladno, Svoboda nad Úpou, Červený Kostelec a Pardubice. Není vyloučeno, že druh roste také v příhraničním Polsku. Své jméno dostal podle fialově zbarvených prýtů. Nápadný je též červeně zbarvenými čnělkami.

Oprávněnost rozlišení zmíněných druhů jako nových rostlin pro vědu potvrdila široká paleta klasických a moderních biosystematických metod. O jeřábu skalním se více dozvíte zde: Taxonomic assessment of Sorbus subgenus Aria in the Malé Karpaty Mountains, Podrobnosti o ostružiníku tmavorůžovém lze nalézt zde: Rubus atroroseus (Rosaceae), a new species of the section Corylifolii from the Czech Republic, s ostružiníkem nafialovělým se seznámíte nejlépe zde: Rubus violaceifrons (Rosaceae), a new bramble species from Bohemia (Central Europe, Czech Republic).

obr. 3 – Jeřáb skalní je keř nebo malý strom, který roste výhradně na skalní výchozech, na což odkazuje jeho jméno. Západní Slovensko, Kuchyňa, Horný vrch, foto J. Velebil.

obr. 6 – Unikátní (tzv. holotypová) položka jeřábu skalního, ke které je vázáno vědecké (latinské) jméno druhu. Je uložená ve sbírkách Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

obr. 9 – Souplodí peckovic neboli ostružiny ostružiníku tmavorůžového. Ročov (okres Louny), severozápadní Čechy, foto J. Velebil.

obr. 12 – Unikátní (tzv. holotypová) položka ostružiníku tmavorůžového, ke které je vázáno vědecké (latinské) jméno druhu. Je uložená ve sbírkách Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

obr. 15 – Stonek ostružiníku nafialovělého je na slunci intenzivně fialově zbarvený, na což odkazuje jeho jméno. Říčany (okres Praha-východ), střední Čechy, foto J. Velebil.

obr. 18 – Unikátní (tzv. holotypová) položka ostružiníku nafialovělého, ke které je vázáno vědecké (latinské) jméno druhu. Je uložená ve sbírkách Národního muzea – 2. část.