14. 10. 2024 se na našich výzkumných plochách na Michovkách uskutečnilo měření protierozní efektivity agrolesnických pásů pomocí metody řízeného zaplavení. Cílem bylo posoudit vliv a parametry agrolesnických pásů z hlediska míry omezení ztráty půdy a snížení objemu povrchového odtoku. V rámci experimentu byly ověřeny tři varianty: agrolesnický pás dřevin široký 6 metrů, agrolesnický pás široký 2 metry a kontrolní varianta bez žádné výsadby dřevin. Měření na výzkumných plochách VÚKOZ bylo provedeno ve spolupráci s VÚMOP, v. v. i. a geofyziky z Univerzity Karlovy. Materiální podporu ve formě deseti kubíků vody poskytlo Agro Jesenice.

Více než polovina zemědělské půdy v ČR je podle evidence VÚMOP ohrožena vysokým stupněm vodní eroze. Je to důsledek mnoha faktorů, z nichž některé jsou specifické pro ČR jako např. svažitý terén, vysoká intenzifikace zemědělské činnosti a odstranění historických mezí v minulosti. Jedním z opatření, která by mohla tuto situaci efektivně zlepšit, jsou tzv. silvoorebné agrolesnické systémy. Jedná se o kombinaci konvenční rostlinné produkce s pěstováním dřevin v liniích. V našem výzkumu v rámci projektu DivLand provádíme zkoušky protierozní funkce různě širokých typů agrolesnických linií a pásů s využitím přelivových pokusů ve spolupráci s VÚMOP. Na rozdíl od některých jiných opatření by agrolesnické systémy měly přinášet i finanční zisk pro zemědělce a tím by snižovaly náklady na protierozní opatření. První výsledky potvrzují, že agrolesnické pásy v kombinaci s vrstevnicovým hospodařením mají významný protierozní efekt. Čím širší je pás, tím se účinnost zvyšuje.